sobota 28. února 2015

Happy New Year!

Pokud vás zarazilo, že vám přeji šťastný nový rok na konci února, věřte, že jsem zcela při smyslech. Před nedávnem se totiž slavil korejský a čínský nový rok. Hailey uspořádala u příležitosti korejského nového roku opulentní večeři, na kterou pozvala zhruba 12 hostů. Ačkoli museli někteří jedinci z důvodu nedostatku sedacího nábytku strávit část večera ve stoje, večírek si všichni náramně užili. Podávali se knedlíčky s vepřovým masem a cibulkou, rýže, nudle se zeleninou, pikantní masová směs, obyčejná masová směs - zkrátka bylo toho víc než dost. Cestou zpátky mi navíc Haileyin italský kamarád Giuseppe nadšeně vyprávěl o všemožných druzích rizota, lasagní a ciabatty, takže jsem vstřebala celou řadu nových gastronomických impulzů.


Čínský nový rok jsem strávila opět ve společnosti Hailey, a to návštěvou Chinatownu, kde se po celý den konaly velkolepé oslavy. Nejprve jsme zavítaly na haagskou radnici, kde jsme si nechaly kaligrafistou (či snad kaligrafem? nebo že by kaligrafikem?) nakreslit své znamení (jsem opice, kdyby vás to náhodou zajímalo), ochutnaly jasmínový čaj a vyslechly si několik sáhodlouhých proslovů. Celá akce se konala v prostorné dvoraně, po jejíchž stranách byly vyvěšeny čínské vlajky a rudé transparenty, což v kombinaci s neustále se střídajícími řečníky na pódiu připomínalo spíše sjezd Komunistické strany Číny. Jelikož to nevypadalo, že bychom se někdy dočkaly konce proslovů (koneckonců, jak poznamenala Hailey, Číňané rádi mluví), odebraly jsme se do samotného srdce Chinatownu, kde jsme si prohlédly slavnostní průvod a zhlédly i část tradičního ohňostroje. Na oběd jsme si daly korejskou palačinku (která je slaná a je v ní mimo jiné jarní cibulka a krevetky a je politá sojovou omáčkou) a japonské knedlíčky. Následně jsme podnikly výpravu do čínského supermarketu, kde jsem si připadala jako v jiném vesmíru. Regály přetékaly prapodivnými houbami, bobulemi, nudlemi, lotosovými květy a mnoha jinými těžko identifikovatelnými objekty. Naštěstí mě Hailey poučila o původu a způsobu přípravy většiny nabízených artefaktů, takže jsem odcházela zase o něco chytřejší. Nakonec jsme zašly do skvělého čínského pekařství, které by mohlo nést poněkud pejorativní název "Vše za euro", jelikož v něm veškeré buchty, koláče, rolády a jiné roztodivné sladkosti stály pouhé jedno euro.

2 komentáře:

  1. Snad jen jedna otázka - knedlíčky se podávali anebo podávaly?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, za normálních okolností určitě "knedlíčky se podávaly", ale nevím, jak je to tady, když je tam výčet dalších věcí.

      Vymazat