Jelikož je v Leidenu plno studentů a málo bytů, nezbylo mi nic jiného, než se usídlit v Haagu. Po prvních dnech, kdy mi Haag připadal jako pochybné a nepřívětivé město, jsem začala objevovat jeho krásy a pak mi přirozeně přirostl k srdci.
Oficiální název města zní ´s-Gravenhage, avšak většinou se používá zkrácená forma Den Haag (přičemž si neodpustím malé jazykové okénko a poučím vás, že správná výslovnost je "hách". Stejně jako gouda není "gouda", nýbrž "chauda", ale zkustě to říct v obchodě...).
Haag je po Amsterdamu a Rotterdamu třetím největším nizozemským městem. Žije zde něco málo přes půl milionu obyvatel. Nejvýznamnějšími pamětihodnostmi a turistickými "highlighty" jsou Binnenhof (areál historických budov, v němž sídlí nizozemská vláda a parlament), Mauritshuis (obrazárna se světoznámými díly jako je Dívka s perlou či Anatomie doktora Tulpa), Madurodam (park s miniaturami význačných nizozemských budov), Escher in het Paleis (muzeum věnované mistru optických klamů M.C. Escherovi), palác Noordeinde (úřad krále Willema-Alexandera) či Vredespaleis (sídlo Mezinárodního soudního dvora a Stálého rozhodčího soudu). Pod Haag spadá také známé přímořské letovisko Scheveningen, takže se po městě procházejí vedle holubů i rackové.
Den Haag je také centrem kultury a vzdělanosti. Je rodným městem celé řady význačných osobností, například básníka a diplomata Constantijna Huygense a jeho syna, významného astronoma Constantijna Huygense mladšího. Žil zde malíř Jan van Goyen, filozof Baruch Spinoza, fyzik Gabriel Fahrenheit, zakladatel firmy Philips Gerard Philips či Anna Pavlovna. Mimo to se tu odehrává slavný román Eline Vere nizozemského spisovatele Louise Couperuse (o kterém vím bohužel pouze to, že je neobyčejně tlustý - tedy ten román, ne Couperus).
O Haagu se zpívá i v mnoha písních. Tu nejhezčí z nich přidávám k dobru: Wat voor weer zou het zijn in Den Haag?
Žádné komentáře:
Okomentovat