Knihovna a káwowna

Pakliže knihovna vídeňské univerzity jako by vypadla z Harryho Pottera, pak knihovna leidenské univerzity připomíná ze všeho nejvíc Pentagon. Budova sestává z několika čtvercových atrií, která jsou navzájem propojena, a z nichž vedou vstupy do jednotlivých studoven. Knihovna je navíc plně automatizována - pokud si přes internet objednáte knížku, během několika desítek minut si ji můžete po naskenování své legitimace vyzvednout v jednom z úložných boxů.

Leidenská univerzitní knihovna čítá více než 5 milionů svazků a pyšní se rozsáhlou kolekcí starých a vzácných tisků, na kterou jsme se zašli podívat za odměnu za muka utrpěná při vypracovávání úkolů do Metod a technik literárněvědného... (prostě do toho předmětu s šíleně dlouhým názvem). Mohli jsme si osahat (a to doslova!) anatomické atlasy ze 17. století či starodávné publikace popisující plodiny rostoucí v Indonésii. Jak nám bylo sděleno, vzácné tisky se skladují ve zvláštní komoře umístěné uprostřed budovy, kde je udržována konstantní teplota a vlhkost vzduchu. Komora je navíc vybavena speciálním hasicím systémem, který se aktivuje v případě požáru. Dříve byly knihy vybaveny zvláštními štítky, podle nichž bylo možné určit, které z nich se mají v případě ohrožení zachraňovat přednostně.
Ačkoli je knihovna Filozofické fakulty MU opravdu krásná (ostatně získala i řadu architektonických ocenění), při prozkoumávání té leidenské jsem si uvědomila, jak je neprakticky zařízená. V leidenské knihovně se totiž počítá i s přípravou týmových projektů a proto jsou v ní umístěny prosklené konferenční místnosti vybavené dataprojektory, v nichž lze připravovat skupinové práce. Hned vedle těchto "conference roomů" se nachází očíslované kabinky, které připomínají komentátorská stanoviště na fotbalových stadionech. V těchto místnůstkách se můžou studenti nerušeně věnovat samostudiu.

V knihovně se nachází i oddělení české literatury pyšnící se tituly jako Podkrkonošský slovník či Encyklopedie pro milovníky Švejka. Mou pozornost však upoutal (kniho)moly prolezlý Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna, doktora filosofie praefekta c.k. akademického gymnasium na Starém Městě pražském, auda učené společnosti pražské a zboru pro wědecké wzděláwánj řeči a literatury české při Národnjm museum z roku 1836. Zatím jsem prolistovala pouze druhý díl (K-O), který je doplněný o přílohu Omylowé w II. djlu. Přidávám k dobru několik zajímavých slovíček:

- mrštneyš = trigonocephalus, had z čeledi zmigowitých

- nowotohánce = kdo nowoty hanj

- Njzozeman = Njzozemec

- ohnusiti = hnusným učiniti, ekelhaft machen

- ostroslaup = pyramis

- nedosytka = malá muška, která u wečer do ohně wletává

- klup! = hlahol temněgšj než klap a klop (Bednář bečičky dělage, klup, klup, klup pobjgege)

a zlatý hřeb večera

- káwownice = která ráda káwu pije, brn.